Cestou šťastného introverta

O introvertech a extrovertech jinak

Jsou tak odlišní, a přesto vedle sebe mohou šťastně žít.

Introverti a extroverti, lidé s odlišným temperamentem.

Ve světě srovnávání, škatulkování, hodnocení a nepochopení nám to jde hůř. Ve světě, kde bereme člověka jako individualitu a snažíme se pochopit jeden druhého, nám to jde líp.

Protože nic není černobílé a jeden temperament není lepší a zdravější, než ten druhý.

Největší problém vidím v tom, že je extroverze obecně chápána jako ta zdravější a světu prospěšnější. A introverze je obestřena nejrůznějšími mýty a předsudky. Ale přátelé, ať už za to v minulosti může kdokoliv, troufám si říct, že jsou to pouze domněnky vycházející ze vzájemného nepochopení.

Není snad ten správný čas a doba na to, abychom k sobě byli konečně ohleduplnější a soucitnější? Nenastala snad konečně ta chvíle, kdy začneme respektovat jeden druhého, bez nevědomého přijímání nepravdivých výroků, které mají ke skutečné pravdě na míle daleko?

Všichni jsme součástí jednoho vesmíru, a když se budeme alespoň trochu snažit proniknout do světa toho druhého, když se budeme snažit pochopit sami sebe a sebe navzájem, svět bude zase o trochu krásnější místo k životu.

„Soucit a tolerance nejsou známkou slabosti, ale znamením síly.“
  Dalajláma

Jsme jako oheň a voda, země a vzduch. Introverti a extroverti. Máme své přednosti, své silné stránky a máme své slabosti, svá hluchá místa, na kterých je třeba pracovat. Občas si lezeme na nervy, jsme naštvaní jeden na druhého. Můžeme si z nevědomosti škodit, v lepším případě jsme čas od času přesvědčení, že toho může jeden nabídnout světu víc, než ten druhý.

Klíč je v tom, vidět člověka s odlišným temperamentem jako příležitost se naučit to, co sám neumím, jako na možnost plout životem bez omezení, které nám předurčil náš temperament. Dívat se na druhého jako na nepopsanou desku, bez hodnocení a soudů, ale ve snaze žít šťastnější a naplněnější život.

Jako by se hluchá místa měla možnost zaplnit a my šli životem vědomější, celistvější a spokojenější.

Jak se na sebe můžeme začít dívat jinak a zcela nově? Zapomenout na to, co jsme se o osobnostních rysech učili a dívat se na sebe s větším pochopením a soucitem, přijímat své odlišnosti a nemyslet si egoisticky, že právě náš temperament je ten lepší. Nesnažit se měnit toho druhého k obrazu svému. Nesrovnávat se, nehrát si na někoho, kým nejsem. Naopak si dovolit být tím, kým opravdu jsem, být sám sebou. Žít autenticky.

„Jediné opravdové štěstí tkví v pochopení, kdo doopravdy jsi, nebo co jsi, a naučit se žít s tím v míru.“

Laurell K. Hamilton

Začněme každý sám u sebe, třeba tím, že změníme úhel pohledu.

Introverti jsou jako kniha. Neznáte děj, nevíte, jak příběh skončí. Chce to čas a trpělivost, vůli číst dál, dozvědět se víc. První kapitola nevypadá možná přívětivě, třeba vás nezaujme a nemáte chuť pokračovat. Neříká absolutně nic o celé knize. Vypadá nudně, hloupě, možná nezáživně.

Hlavní postava je uzavřená, a v první kapitole se o ní příliš nedozvíte.

Ale čtete dál a dál. Někdy je vám z toho do pláče, na dalších stránkách se ztratíte, nechápete děj, textu je příliš a pointa v nedohlednu. Ale když si dáte tu práci a vážně chcete dočíst do konce, dozvědět se něco nového, svůj život obohatit a něčemu se přiučit, pak vězte, že vás závěr knihy může překvapit a že to možná bude ta nejlepší kniha, kterou jste kdy četli. Moudrá, plná zajímavostí, překvapení, humoru a laskavosti.

Extroverti jsou jako papírový drak. Nádherný, dokonalý, pestrobarevný. Když se na něj díváte, chtěli byste se taky někam rozletět, být svobodný a nezávislý, nedržet se neustále při zemi. Papírový drak si létá na nebi a oči všech přítomných září radostí. Užijete si s ním spoustu zábavy, vracíte se do svých dětských let, kdy jste neměli žádná očekávání a kdy jste věřili tomu, že je možné absolutně všechno.

Byli jste fascinovaní životem a naplno si užívali přítomnou chvíli. Papírový drak ale nemůže létat sám, potřebuje člověka, který ho podrží, a který ho zase stáhne zpátky na zem. Potřebuje ostatní, protože sám létat neumí.

Nyní dřív, než kdykoli jindy, máme možnost a příležitost naučit se být tolerantní jeden k druhému. Naučit se respektovat naše odlišnosti a dívat se na ostatní, ať už se jedná o odlišný temperament, názor nebo způsob života s větším pochopením a soucitem. Věřím, že to je ta správná cesta. Pro někoho možná krkolomná, pro někoho až moc dlouhá, plná kamenů a překážek, ale cesta, na kterou, pro blaho všech, stojí za to vykročit.

Mějte se, co nejlépe, opatrujte se, a když se vám bude zdát, že se ztrácíte, hodnotíte, soudíte nebo škatulkujete, zkuste pro začátek změnit úhel pohledu.

S láskou ♥ Míša

Co teď?

A mějte se fajn! 

Michaela je vědomá žena, milující matka, laskavá pedagožka, autorka projektu Cestou šťastného introverta. Miluje psaní a osobní rozvoj. Zajímá ji hledání souvislostí, život v přítomnosti a naplňování lidského potenciálu. ♥ Více se o ní dočtete na jejím blogu www.michaelafilipova.cz>> Je autorkou e-booku Cesta šťastného introverta aneb 5 klíčů ke štěstí a vyrovnanému životu. Najdete zde>> a Malý introvert aneb Vědomá výchova introvertního dítěte. Najdete zde>>

Jedinečný e-book, který prostě musíte mít?

Cesta šťastného introverta aneb 5 klíčů ke štěstí a vyrovnanému životu

To mě zajímá, mrknu se!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  • Kdo jsem?
  • Rubriky
  • Nejčtenější články
  • Vztahy introvertů aneb Síla přátelství, lásky a víry v sebe sama
  • Malý introvert aneb Vědomá výchova introvertního dítěte

    Pro všechny, kteří se zajímají o výchovu malého introverta! Klikněte na obrázek a mrkněte na e-book pro vás.

  • Cesta šťastného introverta aneb 5 klíčů ke štěstí a vyrovnanému životu
  • Dejte LIKE a přidejte se ke šťastným introvertům na Facebooku :-)
  • Ochrana osobních údajů